Milí kamarádi a rodiče! Rádi se s Vámi podělíme o náš deník, kde si můžete přečíst o tom, jak prožíváme školku v přírodě. Letos se z nás stali námořníci – cestovatelé.
Den první: „Vyplouváme z Evropy“
Naše cesta autobusem proběhla vcelku bez útrap – až na malé výjimky, nikomu "špatně" nebylo, a tak jsme kolem 11 hod. zdárně dorazili do cíle – na Zubří. Zopakovali jsme si pravidla bezpečnosti a chování v budově i během pobytu v přírodě, a také jsme si řekli, co dělat v „nouzových" situacích. A protože se sešly děti jak z Jaselské, tak i z Jiráskové, všichni jsme se vzájemně představili. Prohlédli jsme si nejbližší okolí hotelu a šli se ubytovat.
A jak bydlíme? Honzík s Kevinkem, Norinka s Annie, Tedík s Kristiánkem, Gretička s Eričkem, Adinka s Claudinkou, Bertík s Ferdou, Isabelka J. s Eričkou, Michellka s Ninuškou, Tobiásek s Lidunkou, Dorotka s Isabelkou P., Maruška s Magdalénkou, Ivánek s Davídkem a Sebíkem.
Potom, co jsme se ubytovali a vybalili si své věci, jsme s chutí zdlábli oběd, trošku jsme si odpočinuli a vydali se na průzkum okolí. Našli jsme vzkaz v láhvi, kde jsme se dočetli úkoly pro dnešní den. Pohráli jsme si na dětském hřišti a prozkoumali jsme nejbližší les. Vyzkoušeli jsme si i „střelbu z děla“ šiškami na cíl. Po návratu z naší výpravy po okolí obdržel každý námořník svůj „Lodní deník“, do kterého bude postupně zapisovat své zážitky z cest.
Ale abychom se stali těmi „OPRAVDOVÝMI NÁMOŘNÍKY“, čeká na nás ještě spousta objevování a také mnohá dobrodružství. Po náročném “celodenním cestování“, se celá posádka pustila s chutí do večeře a plná sil, zachránila naši loď „Slunečnici“ od ztroskotání. Všichni námořníci spojili své síly a odšťouchli ji z mělčiny. Společně jsme se naučili „Hymnu námořníků“ a vypluli jsme „do světa“. Jsme strašně napjatí, kam asi doplujeme zítra. A potom už všichni … honem umýt, vyčistit zuby, společná pohádka...... a DOBROU NOC NÁMOŘNÍCI!
Den druhý: „Afrika“
Ráno nás vlny donesly až k „černému kontinentu“, kde nás přivítala černoška – Karamanga. Pozdravila nás slovy „JAMBO“ a naučila nás písníčku … a věřte nebo ne, zpívali jsme ji ve svahilštině. Spolu s písničkou jsme se naučili i „“tleskací hru“. Zatancovali jsme si africký tanec Waka – waka a poté nasedla Karamanga do svého Jeepu a odjela směrem k poušti. Odpoledne jsme se vydali do lesa, kde jsme plnili hned několik úkolů. Nasbírali jsme si přírodniny a vyrobili si hudební nástroj, jako správní Afričané jsme nosili „náklad“ na hlavě a přemisťovali jej z místa na místo. Prošli jsme stezku „bosou nohou“, během které jsme si vyzkoušeli chůzi po klacíkách, kamenech, šiškách, mechu nebo kůře stromů. Na závěr dne jsme si zazpívali písničku „Pět minut v Africe“ a vyslali jsme vzkaz v láhvi směrem k domovu.
Den třetí: „Amerika“
Hned ráno jsme se vydali na plavbu do Ameriky, kde jsme se setkali s kovbojem. „COWBOY“ John hledal svoji zaběhnutou krávu. Byl strašně rád, že nás potkal a požádal nás, abychom mu tu jeho krávu pomohli najít. Také nás naučil házet lasem, to abychom tu krávu dokázali chytit. Odpoledne nám počasí moc nepřálo, a tak jsme se pustili do výroby našich námořnických triček, která se nám moc povedla. Měli jsme to perfektně „načasované“, protože sotva jsme byli hotovi, pršet přestalo a my se mohli vydat na průzkum amerického kontinentu. Na našem putování nám teda pěkně vytrávilo, a tak jsme se domluvili, že by bylo fajn, si něco ulovit. Nakonec se nám to podařilo – vypátrali jsme a ulovili tu zaběhnutou krávu, na které jsme si pak mooooc pochutnali. Po večeři jsme společně poseděli u ohniště a zazpívali si několik písní. S Amerikou jsme se rozloučili a den zakončili písní „Vzhůru na palubu, dálky volají…“, poté jsme se „nalodili“ na naši mateřskou loď Slunečnici a vypluli vstříc novým dobrodružstvím.
Den čtvrtý: „Austrálie“
Ráno jsme dopluli až k protinožcům do Austrálie. Naší průvodkyní se po tomto kontinentu stala aboriginka Kirra se svým psem dingem. Ta řekla námořníkům o pokladu, který si piráti ukryli v „bushi“. Abychom sebrali odvahu, zazpívali jsme si naši námořnickou hymnu a vydali se na cestu. Ta však nebyla jednoduchá! Museli jsme splnit mnoho úkolů a překonat spoustu překážek – brodili jsme se bažinou, přeskakovali potoky, prodírali se houštím… Nakonec jsme dorazili k bunkru pirátů, který jsme poznali na „první pohled“. Měli tam totiž vyvěšenou obrovskou pirátskou vlajku s lebkou. Z jejich úkrytu jsme jim odnesli poklad, ale jen jeho část. Na své cestě zpět k naší mateřské lodi jsme ještě objevili obrovskou bednu, kterou jsme společnými silami naložili „na ramena“ a odnesli s sebou. V pokladu na všechny námořníky čekala nejen sladká odměna, ale i celá „zeměkoule“ (míč), námořnický náhrdelník, nebo obrovský bublifuk.
Den pátý: „Asie“
Poslední den naší výpravy jsme se ocitli v Asii. Přivítala nás Gejša japonským pozdravem „Konnichiwa“, který jsme se všichni naučili a zadala nám hned několik úkolů. Pomohli jsme jí natrhat „léčivé“ květy a byliny nebo jsme hledali „svitky“ červeného papíru s japonskými slovy, na jejichž výslovnosti jsme si pak procvičili jazýček – měli jsme vlastně takovou „logopedickou chvilku. Také jsme spolupracovali ve skupinách a z japonských znaků jsme podle předlohy skládali slovo:こんにちは (konnichiwa). Všechny úkoly jsme úspěšně splnili, pohráli jsme si na dětském hřišti a pořádně se před naší poslední cestou „nadlábli“. Než jsme však vypluli směrem k domovu, zastihla nás velmi silná „mořská“ bouře, která nám způsobila nemalé obtíže během našeho „nalodění“ na palubu. Nás ale jen tak něco nezaskočí, a tak jsme všechny nečekané nástrahy překonali a v odpoledních hodinách jsme dopluli zdárně do cíle!
Naši společnou plavbu jsme si moc užili a budeme se těšit zase někdy příště.
Tak AHOOOJ NÁMOŘNÍCI!
