Menu

Deník - Škola v přírodě 2024

Milí kamarádi a rodiče!                                                                                    

Rádi se s Vámi opět podělíme o náš deník, kde si můžete přečíst o tom, jak prožíváme školku v přírodě. Letos se z nás stali cestovatelé časem.

Naše cesta autobusem proběhla „bez útrap“, a tak jsme před obědem zdárně dorazili do cíle – Hotel Horník, Tři Studně.
Nejprve jsme si zopakovali pravidla bezpečnosti a chování v budově i během pobytu v přírodě, a také jsme si řekli, co dělat v „nouzových" situacích. A protože se sešly děti a paní učitelky z Jaselské i z Jiráskové, nezapomněli jsme se navzájem představit. Prohlédli jsme si nejbližší okolí hotelu a šli se ubytovat.
A jak bydlíme?

Jiráskova:
- Fanda, Filípek a Maty
- Evička, Esterka, Ruxi a paní uč. Kristinka

- Tonička s Emičkou

- Meda, Isabellka, Stelinka

- Aslánek s Ondrou

- Dorotka s Magdalénkou
- Emička, Klárka, Izka Š. s p. uč. Zuzkou
- Elenka s Verunkou
- Beník, Eriček a Rubenek
- Annie, Isabellla J. a Claudinka

Jaselská:
- Sárinka D., Mariannka, Sarinka A. s p. uč. Adélkou
- Adam H. s Adámkem A.
- Michellka, Leah, Ludmilka
Den první

Potom, co jsme se ubytovali a vybalili si své věci, jsme s chutí zdlábli oběd, trošku jsme si odpočinuli a vydali se na průzkum okolí. Náhle se před námi objevila časobrána, kterou jsme se dostali do pravěku. Tam nás přivítal Blankosaurus a ten nás seznámil se životem dinosaurů před milióny lety. Během naší výpravy do “pralesa” jsme objevili ztracené dinosaury, které jsme si také pojmenovali. Některá jména byla opravdu originální: Píkosauraurus, V- Rex, Tlapička nebo Izkosaurus.

Během naší odpolední výpravy do přírody jsme zažili bouři, „zemětřesení“ nebo taky výbuch sopky. Po našem návratu obdrželi všichni cestovatelé deník, do kterého si budou postupně zapisovat své zážitky z cest. Ale abychom se stali těmi „OPRAVDOVÝMI CESTOVATELI“, čeká na nás ještě spousta objevování a také mnohá dobrodružství. A na to si musíme pořádně odpočinout!
A tak všichni cestovatelé … honem umýt, vyčistit zuby, společná pohádka...... a DOBROU NOC!

Den druhý „Starověk“

Potom, co jsme prošli časobránou, jsme narazili na bohyni Afroditu. Ta nám vyprávěla o bájné hoře Olymp, o bozích, kteří tam žili, a také o životě ve starověkém Řecku. Posilněni svačinou jsme se vypravili na úpatí hory Olymp, kde se z nás stali archeologové a hledali jsme pozůstatky starověkých nádob – amfor. Jejich střepy jsme pak poskládali a slepili do původního stavu.

Odpoledne nás čekaly olympijské hry. Nejdříve jsme zažehli olympijskou pochodeň, zatančili si společný tanec a potom nás čekalo sportovní „zápolení“ v různých disciplínách. A tak jsme si vyzkoušeli hod “oštěpem” (šiškou), sprint, slalom, skok do dálky, vrh „koulí“ (míčem), chůzi po kladině nebo vytrvalostní běh. Všichni olympionici si za své výkony zasloužili bouřlivý potlesk a sladkou odměnu (sušené ovoce). Společně jsme si potom zatančili a také zazpívali.

Den třetí „Středověk“

Ve středověku nás přivítala kněžna Libuše, která nám vyprávěla o svých sestrách Kazi a Tetě. Pověděla nám i o Horymírovi a Šemíkovi, a také o zlém kanci, který pustošil českou zemi. Dopoledne si každý vyrobil svého vlastního koníka, kterého jsme si pojmenovali a konala se i “jezdecká přehlídka”.

Odpoledne jsme se vydali do lesa, kde jsme narazili na Bivoje. Tomu jsme pomohli vystopovat a poté i ulovit kance. Na cestě zpět jsme nasbírali v lese dříví, rozdělali oheň a došlo i na opékání kančí pečínky. Na té jsme si všichni moc pošmákli a olizovali se až za ušima. A když se setmělo, posilněni vydatnou večeří, jsme se vypravili na stezku odvahy. V lese jsme objevili Bílou paní, která čekala na své vysvobození. Cesta temným lesem byla sice trošku strašidelná, ale všichni ji zvládl velmi statečně. Bílou paní jsme vyvedli z temného lesa a ukázali jí cestu zpět na její hrad. Za odměnu jsme od ní dostali svítící náramek, který nám krásně svítil na cestu zpět do hotelu. Tato naše noční výprava všechny “cestovatele” tak zmohla, že usnuli, jako když je do vody hodí.

Den čtvrtý "Budoucnost"

Ráno jsme se ocitli v roce 3500, kde jsme se setkali s robotem Rowentou. Nejdříve nás naučil “robo-tanec”. Potom nám zadal hned několik úkolů. Nejdříve jsme se pustili do práce na našich cestovatelských – vesmírných tričkách. Odpoledne jsme se vydali hledat poklad. Cestu nám ukazovaly růžové a žluté “lasery” (fáborky).  Během naší cesty za pokladem jsme plnili spoustu úkolů, a přitom si zopakovali všechny zajímavosti, které jsme získali během našeho cestování v čase. Na konci našeho pátrání jsme objevili chýši, ve které byl ukrytý trezor. Abychom ho mohli odemknout, potřebovali jsme tři klíče a následně k nim ten správný zámek. Úplně nejtěžší bylo odemknout zámek s číselným kódem. Abychom zjistili tu správnou kombinaci čísel, museli jsme vyřešit několik matematických příkladů, při kterých jsme si procvičili sčítání i odčítání.

A tak se s Vámi loučí CESTOVATELÉ V ČASE a zítra se těšíme na shledání “v současnosti”!!!